TJ Sokol Benice – TJ Kyje Praha 14 9:2 (4:1)

Třetí říjnový víkend odehráli Beničtí tradiční dvojboj na domácím hřišti. Nejprve nastoupilo "áčko" v duelu s Kyjemi. Po jeho vysoké výhře se jej pokusilo napodobit "béčko" v zápase se Šeberovem, Tam už byli Beničtí méně úspěšní.

TJ Sokol Benice – TJ Kyje Praha 14 9:2 (4:1)

Sestava: Prokop – Matoušek (70.Liška), Šmejkal (70.Horáček), Koděra (66.Šnýdr) – Kučera, Michálek, Rogozinský, Vlasák, Dušek – Šimon, Nykl

Branky: 1. Michálek 1:0, 6. Michálek 2:0, 28. Šimon 3:0, 41. Šimon 4:0, 45. 4:1, 50. Nykl 5:1, 60. Šimon (pen) 6:1, 62. Šimon 7:1, 65. Nykl 8:1, 82. (pen) 8:2, 87. Nykl 9:2

Beničtí do zápasu dvou týmů ze spodku tabulky vletěli tím nejlepším možným způsobem. Akci rozjel kapitán Mára, Vlasi kolmicí našel Dandu, ten na hranici vápna narazil Rogovi, který se rázem ocitl sám před gólmanem. Střelu neumístil úplně nechytatelně, takže brankář hostí si připsal úspěšný zákrok, ovšem odražený míč si na malém vápně našel Mára a akci nekompromisně dokončil. Na světelné tabulky ještě nenaskočila první minuta a Benice už vedly 1:0. Takřka záhy přestřelil branku z hranice vápna osamocený Vlasi, do další šance se řítil Rogo a druhou branku, která byla na spadnutí, si nakonec připsal opět Mára, který prošel středem obrany a po zemi uklidil míč k pravé tyči hostující branky. Zběsilou desetiminutovku ukončila parádní Márova kolmice, po níž šel opět Rogo sám na gólmana, ovšem při pokusu o jeho přehození branku minul a laxním zakončením takřka doběla rozpálil trenéra Růžičku. Soupeři, kteří po deseti minutách mohli prohrávat o pět branek, se poněkud zvedli. Snad je probral proslov jejich útočníka, který jim během přerušené hry vysvětlil, že když budou prohrávat všechny souboje tím, že se jich nebudou ani účastnit, mohou jet domů rovnou. Petr v domácí brance skryl dva střelecké pokusy do koše, po ráně nad břevno se nemusel ani natahovat. Benickým stačilo málo, šikovný Ondra začaroval s míčem na levé straně a nečekanou přihrávkou poslal dopředu Honzíka, který míč jenom lehce píchl okolo vybíhajícího gólmana – 3:0. Ve 41. minutě si vybral slabší chvilku soupeřův levý bek, který nikým neatakován poslal krásnou přihrávku na penaltu, kde ovšem nebyl nikdo z jeho spoluhráčů, ale střelecky disponovaný Honzík a ten se poděkoval jistou koncovkou k levé tyči – 4:0. V závěru první půle došlo k relativně nevinnému střetu Roga s jedním ze soupeřových borců. Zatímco náš borec se podivoval nad tím, že mu byl pískán faul, soupeřův hráč se po srážce hlavami nezvedal a ve finále to skončilo odvozem do nemocnice s otřesem mozku. Ještě předtím, než do areálu dorazila sanitka, si balón k trestnému kopu postavil soupeřův střelec a parádní ranou přes zeď snížil na 4:1.

Pokud měl někdo obavy, že by gól do šatny mohl s domácími zamávat, vydržely pouze pět minut. Potom domácí záloha vykombinovala dobrou střeleckou pozici pro Dandu a ten zprava uklidil míč na zadní tyč. Za deset minut mohl Danda přidat další branku, když po ukázkové kolmici od Vlasiho zvládl kličku na gólmana, ovšem ten jej podrazil. Danda se pokoušel dostihnout balón po čtyřech, ale nakonec tenhle souboj se zemskou přitažlivostí vzdal a kopala se penalta. Té se chopil Honzík a bezpečně zvýšil na 6:1. Hattrick mu evidentně nestačil a tak už za dvě minuty z malého vápna zatloukl do branky přihrávku, kterou mu adresoval jeho parťák z útoku – 7:1. Benický útok stále neměl dost, Ondra se prosmýkl po levé straně a jeho nabídku uklidil do odkryté branky produktivní Danda – 8:1. Hra se poněkud uklidnila a zápas se dohrával. Z poklidného průběhu vybočil nesmyslný zákrok soupeřova střídajícího hráče na Máru, po němž domácí museli svého kapitána chvilku uklidňovat, aby v následujících minutách nesáhl k odvetě. Na začátku poslední desetiminutovky se nepovedl obranný zákrok střídajícímu Filipovi a tak penaltu dostali k dispozici i hosté. Petr si na ránu k pravé tyči sáhl, ale mimo tyče jí nedostal. Ovšem ani poslední slovo nebylo Kyjským přáno: hezkou souhru s Honzíkem zakončil do prázdné branky opět Danda – 9:2. Beničtí tak měli ve svém středu pouze tři střelce a přesto zatížili konto soupeře hned devíti brankami.

K rozhovoru jsme si pozvali střelce Daniela Nykla:

Dneska jsi měl střeleckou slinu, gratulujeme k hattricku. Co bys nám k těm gólům řekl?

Byly to góly po krásných akcích a dva z nich víceméně do prázdné brány, takže tam byla spíše povinnost to trefit. Nechci snižovat kvalitu soupeřů, ale každopádně oceňuju, jakým způsobem jsme se do těch šancí dostávali. Dá se říci, že všechny góly byly po povedených kombinačních akcích. Myslím, že po dlouhé době si všichni zahráli a museli z toho fotbalu mít radost.

Nedá se nezeptat: mohl jsi skórovat i počtvrté, obešel jsi i gólmana, který Tě fauloval. Z lavičky se zdálo, že by ses mohl ještě zvednout, případně by se ten míč dal dostihnout i po čtyřech, nakonec se tedy kopala penalta.

Musím říct, že takovou bezmoc jsem nezažil. Krásná klička, frajer mě trefil, já jsem se třikrát chtěl zvednout, ale moje tělo řeklo, že opravdu už ne a tak jsem tedy spadl a zůstal ležet.

Nesmíme zapomenout ani na první branku, kde jsi byl do té akce hodně zapletený.

Ano, tam bylo krásné prostrčení od Tomáše, já hned z první na Roga a bylo to vlastně na jeden dotek, kdy jsme je přečíslili a tam jsme to hlavně odstartovali.

Člověk Tě během posledního roku mohl vidět v útoku, na střední záloze, na postu posledního, v brance a nakonec i jako rozhodčího. Kde se cítíš nejlépe?

Já jsem tady v Benicích dělal už úplně všechno. Dokonce i hlavního pořadatele, kdy mi pánové přenechali tento post na nejrizikovější utkání v Praze, takže jsem v duelu s Uhříněvsí měl uhlídat za klandrem dvě stovky lidí a všichni z toho měli srandu, zatímco já jsem měl tedy hodně stažené půlky. Jinak jsem realista, je mi pětačtyřicet, ten věk už nezastavím a vzhledem k tomu, že si uvědomuji, jak mi kluci tady prodloužili kariéru, tak si nevybírám a rád odehraju ten post, na který mě trenér postaví. Dneska jsem si to užil vepředu, klidně si zahraju posledního a minulý týden jsem za áčko chytal. Je to asi neuvěřitelný, ale jsem takový univerzál, že s chutí odehraju všechno.

A jak vidíš tuhle sezónu? Zatím se nám moc nedařilo, přestože dnešní výsledek může svádět k optimismu.

Áčko teď má ještě dva zápasy, takže možná udělá tři body, možná čtyři. Budeme muset přes zimu dobře potrénovat a hlavně se vzpamatovat v tréninkové morálce, protože všichni máme asi nejvíc individuálních tréninkových jednotek v Praze. My vlastně společně netrénujeme a potom nikdo nemůže chtít, abychom na tom hřišti vydrželi, i když dneska jsme to nasazení po celý zápas měli. Bez tréninku to prostě nejde a jaro bude těžší.

Co se týče béčka, není možné, aby na zápas přišlo sedm hráčů béčka s tím, že to doplní kluci z áčka, to nejde fyzicky utáhnout. Nelze se divit, že máme zraněné, že jsou kluci přetažení, to je prostě na zamyšlenou. Já si osobně myslím, že by bylo lepší mít jeden tým složený ze šestnácti, sedmnácti lidí a nemít problémy s obsazením zápasu. Všichni by museli bojovat o sestavu a pak se pozná, kdo má jak fotbal rád. Jestli se na jaře bude dít to, co teď, kdy má kde kdo jiný zájem než fotbal, tak to nemá budoucnost. Jsem tady už pátý rok a myslím si, že se to s tím béčkem tady dělá na koleně už moc dlouho. Je to jednou super a jindy špatný, akorát, že teď už nás to dohnalo a je to špatný celou sezónu. Nechodíme prostě v takovém počtu, aby to béčko bylo schopné si to odehrát samo. Čekal jsem, že když se s Unionem Žižkov vyhrálo, tak všichni, co u toho byli, přijdou příští zápas zase, ale jak se udělala nominace, tak se hned omluvili tři hráči, kteří v tom minulém zápase hráli v základu a hráli dobře. Jeden že je celý víkend pryč, další, že ho ještě bolí noha, ale takových, co je všechno bolí je nás tady spousta. Tady se ukazuje, kdo má jak fotbal rád.

TJ Sokol Benice „B“ – AFK Olympia Šeberov 2:5 (2:3)

Sestava: Nykl – Horáček, Němec, Růžička, Koděra (15.Karásek) – Hlaváč, Šmejkal (53.Hemelík), Trestr, Topinka – Šimon, Špalek

Branky: 3. 0:1, 10. 0:2, 20. Horáček 1:2, 30. Šmejkal 2:2, 43. 2:3, 47. 2:4, 49. 2:5

Béčko začalo svůj zápas přesně tak, jak by nemělo: ve třetí minutě nedůraz v obraně vyústil v přihrávku od brankové čáry na malé vápno a jednoduchou koncovku „pod víko“. Když v desáté minutě hbití šeberovští mladíci zvýšili na 2:0, nevypadalo to s Benickými dobře, zvláště když vzápětí musel odstoupit se zraněným kotníkem Kóďa. Ve 20. minutě si Špála zpracoval dlouhý pas z půlky, zadovkou přehodil nejenom sebe, ale i obranu soupeře a Filda byl u míče dříve než vybíhající gólman, kterého spolehlivě přehodil – 1:2. Za deset minut bylo vyrovnáno. Tentokrát Tomův dlouhý pas důsledně sledoval Maty a i on dostal míč nad vybíhajícím brankářem Šeberova do sítě. Bohužel těsně před půlí se soupeřův střední záložník protáhl středem obrany a bodlem z prostoru penaltového puntíku vymetl levou šibenici Nyklovy branky. Veškeré myšlenky na zvrat vzaly za své na začátku druhé půle, kdy se hosté nejprve prosadili po rohu a následně rychlou akcí taženou pravém křídle. Třígólový náskok už si hráči Šeberova v pohodě pohlídali.